Butterfly effect - Kapitola 39

Tak další kapitolka na světe, doufám, že se vám bude líbit. :)
Pěkné počtení.

Hana stála v růžových plavkách před bazénem, zatímco Keigo šel za plavčíkem, který tu měl díky nim směnu, aby se poptal na půjčení některých plaveckých pomůcek. Učit se novým věcem jí sice nedělalo takový problém, ovšem tohle byl úplně jiný level. Do teď si pamatovala, jak probíhalo plavání, když byla malá a co by si namlouvala, ty mrchy rády trápily, jenže pořád tam byl dozor plavčíků, takže když přišli, musely se krotit. To se jim nelíbilo, takže si to pak vyžrali na internátu.

Po stížnosti jedné z učitelek předešlé hodiny, která proběhla před nimi tam byli plavčíci pořád, takže nakonec ona do vody nešla a za dozoru dalšího plavčíka s dětmi, co plavání nebyly schopni, nechali je ráchat se v dětském bazénu. Hana vždy seděla na kraji a máchala si nohy, zatímco zbytek dětí si hrál ve vodě. To byly ty pěkné chvilky, kdy je mohla jen tak tiše pozorovat. Vypadaly šťastně. Všichni.

Když přemýšlela, které plavky na sebe má hodit, chtěla si vzít možná zprvu červené, jenže ty modráky na jejím pase se začaly nějak vybarvovat a už to fakt působilo jako ruka. V duchu si za to nadávala, ani nevěděla, že ji tak pevně držel, i když v některých chvílích asi ano. Když byla opřená záda o sloupek altánku, který nad hlavou držela svými prsty a on ji dost pevně držel za boky. Její tváře při té vzpomínce zrudly, v životě to nedělala mimo postel. Dobře, možná párkrát ve stanu s Ali, ale takto na veřejnosti v přírodě? Mohli být rádi, že to bylo na večer a nikdo tam nebyl. I jí v hlavě probíhalo několik myšlenek okolo Tenka, nevěděla, jak by se k němu měla chovat, hlavně tedy spíš, jak mu řekne, že to o nich dvou Keigo ví a o té jejich dohodě nebo, že by mu to raději neřekla? Zoufale si protřela obličej a prsty si projela vlasy. 

"V pořádku," zaznělo vedle ní a ona se otočila za hlasem, on se pořád docela mile usmíval až jí z toho bylo úzko. Proč to vlastně udělala chlapovi, který ji nějak neublížil? Tedy aspoň v tomhle intimním směru. Martin ji podváděl v jednom kuse, vlastně to i snad někde uvnitř sebe tenkrát věděla, ale nic mu o tom neřekla. Sama nechápala, proč s ním byla. U Tenka si zas byla jaksi jistá, že tohle nehrozí, protože neměl rád lidi a dotyky cizích a Ali? Ta ji taky podvedla, někdy na začátku jejich společného soužití, jenže tenkrát si nesedli nějak obě, a i když byla na ni naštvaná, tak to nebylo za to, že to udělala, jak za to, čím ji Alice osočovala. I když už nějakou dobu spolu bydlely a znaly se už nějaký pátek, vadilo jí, že není taková uvolněná a není až tak šťastná, jako by Haně něco chybělo. A pak došla na Tenka, a to jí tenkrát vytočilo tak, že udělala, co udělala. Lukáš o tom tenkrát věděl, zametal pak stopy po ní, protože měla tak zlou náladu, že nebýt toho, že se z toho chlapa vyklubal villain a hodně hledaný, tak ze zlosti fakt poprvé v životě zabila. No a Keigo? Ten za to ani nemohl, kdyby měl aspoň na výběr a udělal to dobrovolně, ale Shui byla manipulativní mrcha. Možná by to vnímala jinak.
"Jaká vlastně byla Shui v posteli?" Možná to bylo tím jejím rozpoložením nebo taky tím, že tu momentálně byli sami a prožili si něco, co chtěli nějak společně překonat, takže s vyslovením téhle otázky neměla sebemenší problém. To se, ale nedalo říct o Keigovi, který tak trochu ztvrdnul a rozpačitě se na ni zadíval. Jako by přemýšlel, co jí má říct a jaká vhodná slova má použít, aby to nevyznělo opovážlivě. Hana, ale nějak představu měla, přece jen Keigo nebyl její první a podle těch fotek, mohl být rád, že nic nechytl, protože Hana našla krom těch krásných fotek i její lékařské zprávy a zjistila, že si tyhle přenosné pohlavní nemoci hlídala. Shui nebyla blbá a když nepřišlo na kondom, musela to jít zkontrolovat. Takže Shui byla dost zkušená a jí docela zajímalo, jak moc dobrá byla.

"Už jsem ti to řekl," odpověděl stroze a Hana přimhouřila svoje oči a prohlédla si ho.
"Užil jsem si to, není moc uspokojivá odpovědět," posadila se na kraj bazénu a namočila si nohy. Potřebovala se trochu připravit na to, že za chvíli tam zas bude až po bradu a on si přisedl.
"Krom toho jsi to ty, kdo pořád porovnává a mě to docela zajímá, jaká vlastně na jednu stranu pěkně vypadající holka, která má jisté přednosti a na tu druhou stranu dost velká osobnost s vlohou pro manipulaci, je dobrá v posteli," podívala se znova na něj a Keigo uhnul pohledem do vody, asi to možná nebyla též nejpříjemnější otázka, ale ona to vážně moc chtěla vědět. Zda si to užil vlastně možná na jednu stranu tak jako ona s Tenkem. 

Povzdechl si, vážně nad tím zauvažoval a snažil se to nějak zformulovat. Nebylo to vážně, ale nic lehkého, přemýšlel, zda je to vůbec vhodný a jestli to nebude spíše na škodu než na užitek. I když při pohledu na Hanu nabíral pocit, že ona s tím problém neměla.
"Zezačátku byla docela nesmělá až pak..." Jeho oči se setkaly s těmi jejími a na sucho polknul, Hana se však tvářila úplně normálně, možná snad i uvolněně, a to právě seděla u bazénu, který ji nemálo děsil.
"Kdo je lepší Shui nebo já," opřela se o ruce a mírně se zaklonila, viděla na něm, že o tom nechce mluvit, no nějak tomu nechtěla věnovat pozornost. Trochu mrzutě uhnul pohledem na stranu a Hana se usmála.
"Mám o ní jistou představu, takže mě asi trumfla. Aspoň sis to užil," naklonila se zpátky a Keigo se otočil. Tohle nemohla myslet vážně, ona, která v jednom kuse žárlila, když se kolem něj někdo točil a vadilo jí, když se ho někdo při focení dotknul a teď toto. To jí jako někdo vyměnil nebo...
"Děláš si srandu? To nemyslíš vážně, že?" Hana překvapeně zamrkala, vypadal trochu naštvaně a jí došlo, co tím myslel.
"Žárlím, jsem kvůli tomu na tebe protivná, a přitom ti teď řeknu, že je fajn, že sis to užil... Já ani nevím, jak na to mám patřičně reagovat... Asi by hodně lidí namítalo, že jsem divná, měla bych mít výčitky za to, co jsem udělala já, za to, co se stalo u tebe... jenže, prostě nic... když Alice spala s Kateřinou, nebyla jsem naštvaná na to, že to udělala, ale spíš na situaci, která k tomu předcházela a ona se mi za to moc omlouvala, jenže mě to bylo putna, nechtěla jsem nic slyšet, protože to byla lež... Kdyby nechtěla neudělá to, proto jsem nechtěla, aby ses omlouval. Ty jsi za to nemohl a Alice, i když tvrdila, že to nechtěla udělat a omlouvala se za to, to prostě udělala a pochybuji, že jí Káťa nutila, protože ona byla taková, že se spíš nechala svést," Hana se na chvíli odmlčela a podívala se na něj, "je asi blbí, že z toho nemám výčitky, které bych měla mít. Jediné, co mi na tom vadí je, že si to byl právě ty a nezasloužil sis to." 

Musel ocenit, že v tomto byla upřímná no lehce ho znepokojovala jedna věc. To, jak zvláštně přitom zněla, mluvila pravdu, ale něco v tom bylo. Krom toho zjištění, že Alena ji podvedla nebylo úplně pěkné. Tsunagu mu něco naznačil, ale nebyl si jistý, zda to pochopil úplně dobře. Hana se o Ali nikdy nezmínila ve špatném světle, tušil sice, že možná nějaké hádky proběhly, ale nic tak závažného. Vždyť mu sama řekla, že zezačátku jejich soužití to bylo těžký. Krom toho možná by měl být lehce znepokojený i tím, že neměla ze svého činu výčitky. 
"Já myslel, že Alice byla dobrá partnerka," chtěl začít trochu zlehka, taky měli docela dost času, protože plavčice, kterou oslovil hledala pomůcky, o které poprosil, aby mu donesla, a to včetně těch rukávků, které Haně slíbil.
"Ali byla dobrá partnerka, ale každý máme svoje mouchy Keigo. Bylo pár momentů, které mě s ní mrzely a některé nebyly úplně idylické, ale předčívaly to ty, které jsem si s ní užila a byly nádherné."
"Proto byla pak ta trojka," drcnul lehce do ní ramenem a Hana se usmála, měl pravdu, i když si z toho nic nepamatovala, a tak mu jen přikývla, "Jaký vztah vlastně měli vaši? Myslím tím Nikolause i Patrika s tvojí matkou." Hana se ušklíbla, tohle se jí nelíbilo, téma Radka byla docela choulostivá věc, když to, ale chtěl vědět, trochu to musela překousnout. Přece v tom nebylo nic špatného, to, že ji nesnáší už věděl.
"Vztah mého otce s Radkou, znám jen z vyprávění, kdysi jsem se na to ze zvědavosti ptala. Nikolaus o ní už nějaký pátek věděl, Radka od svých patnácti okrádala lidi. No potkal a nabídl jí práci, byla, ale dost mladá, když se s ním osobně setkala něco kolem šestnácti, ovšem líbila se mu. V té době se na ní, ale začala podepisovat její quirk, takže byla trochu mimo, proto to taky otec komentuje, že měl rád to, jaká byla, trochu šílená. Radce se taky Nikolaus zamlouval, taky aby ne, byl o dost starší, bohatý a nezadaný. Po několika akcích, ale zmizela a potkala Patrika, jenže to nebylo úplně ideální a táta jí nabídl jednu malou akci, když na ni náhodou natrefil po těch pár letech a ona se s ním pak vyspala a asi víš, co si Radka odnesla... Co se týkalo Radky a Patrika, tak ti dva si sedli, ale já byla trnem v oku oběma, takže docela často po sobě štěkali díky tomu, ale jak si mě odvedla babička, sourozenci později psali, že jsou v pohodě. Šťastná rodinka. Jen teda nedávno psali, že mají problém s El, ale nevím, zda mi odpověděli na email, co přesně mají za problém."
"El? To je kdo?"
"Eleanor můj nejmladší nevlastní sourozenec... Moje malá sestřička," usmála se Hana a na rozdíl od toho, jak mluvila o svých rodičích tohle bylo veselejší. Vypadalo to snad, že i když se asi osobně nesetkávali měli k sobě docela blízko.

"Tady máte," ozvalo se kousek od nich a žena položila na zem různé pomůcky, rukávky nechyběly a Hana se ještě víc usmála. Nepotřebovala je v téhle hloubce, ale až by zkoušeli přeplavat bazén, tak pro jistotu asi budou potřeba.
"Pak si je můžete dát do té skříně, tady jsou klíče," podala mu je a Keigo si nasadil na ruku, tohle jí vážně připomnělo klasické klíčky od šaten u nich na bazénu, které měly přesně takové kroužkové natahovací poutko. Keigo věděl, že za dnešní den jí spíš tak seznámí s vodou a naučí ji aspoň nějaké základy. Splývání, základy k různým stylům plavání a hlavně potápění. Což jak zezačátku nějak vytušil bude u ní dost velký problém. Nikolaus možná motivaci měl, chtěl se to naučit sám od sebe, lákalo ho to zkusit něco, co v životě nemohl. Ale nebyl poznačení ničím, co by se týkalo špatných zkušeností s vodu jako jeho dcera a neboť ji k tomu tak trochu donutil musel přijít na způsob, jak ji motivovat, aby k tomu neměla až tak velký odpor a práce úplně nebyla vhodná motivace. Možná i nějaké odměny za to, že jí to jde, proběhlo mu hlavou a ucítil na svých kolenou něčí drobné ruce. Hana už stála ve vodě a netvářila se moc spokojeně, spíš, že tu byla vážně za trest. Jenže, jak by ji měl odměňovat?

"Takže, první tě asi naučím, jak splývat, aby ses v případě nouze mohla odpočinout," usmál se na ni, no žádné pozitivní reakce se nedočkal, a i podle toho jejího výrazu, asi věděla, co jí čeká. Nebylo to zas tak těžké na provedení, tedy udržet se na hladině, bylo sice trochu obtížnější, ale už ji ke dnu netáhl pár motýlích křídel. Jen, co však to zkusila už asi po několikáté a neúspěšně, se Hana postavila na nohy a přitiskla se záda ke stěně bazénu. Její ruce se pod hladinou leskly, cítila to pokaždé, když se snažila plovat, její tělo obranně reagovalo. Nemohl to vidět na tož cítit, když se ji ani jednou nedotkl.

To, jak se jí leskly oči a ten strach v nich nebyl moc příjemný na pohled, přitom to bylo snad nejlehčí věc z toho všeho. Vždyť už novorozenci se učili, jak mají plovat na hladině. Přešel za ní a chtěl jí možná snad i pohladit, ale jeho ruka se tak trochu samovolně zastavila kousek od ní. Čehož si ani asi nevšimla, protože sebou při tom cukla, nechtěla, aby na ni sáhl a v něm se usadil dost nepříjemný pocit. Chtěl to mezi nimi napravit, tohle viděl, jako možnost se trochu zas sblížit. Ovšem vypadalo to, že to přidá akorát tak hřebíček do rakve jejich vztahu. I plavčice, která je pozorovala, neviděla na provedení toho, co jí učil nic špatného. Sama nějak, ale vytušila, že problém nebude v technice ani v provedení, ale ve slečně, která se něčeho od pohledu bála. 

"Bylo by možná lepší použít velkou pěnovou desku než kruh. Myslím si, že slečna má spíš strach, že skončí pod hladinou, takže bychom jí spíš měli podepřít záda a hlavu tou velkou deskou, která bude sloužit jako podpěra a díky tomu neskočí pod hladinou. A nebojte nejste první, kdo se učí plavat," usmála se povzbudivě a Hanu asi možná nic lepšího nenapadlo než z frustrace z toho všeho, že souhlasila s tímto učením, být protivná.
"Nejsem první to je pravda, ale málokdy sám dobrovolně skočil z mostu, aby se zabil a zkušenosti s vodou nemá vůbec dobré," zavrčela a plavčice trochu ztuhla, rozuměla jí vážně dobře?  Čím déle, ale stála v té vodě a nic nedělala, protože se její tělo odmítalo pohnout a zkusit to znova sebou prudce cukla a vylezla po žebříku ven z bazénu.
Pořádně ani nestihl zareagovat, chtěl se s tou plavčicí poradit. Sám v životě nikoho neučil, mohl to jen zkoušet a chtěl trochu náhled i z jiné strany.
"Hano, počkej," vylezl z vody, no daleko nedošel, nechtěl chodit do dívčích sprch, sice tam nikdo neměl být, ale i tak.
"Než bych ji naučila plavat, zjistila bych si, z čeho pramení ten největší strach z vody. Chápu skočila z mostu a očividně se topila, ale zjistila bych vážně, čeho přesně se bojí s tím se dá pracovat. Nebude to hned, ale bude to pro oba snazší. Jinak jestli se bojí toho, že ucítí vodu v nose nebo, že jí nikdo nevytáhne... Je spousta pomůcek, které by ji v určitých případech pomohli, jako například takové ty kolíčky na nos nebo plavání ve skupině lidí... Nebo možná nebát se jí pomoc a dotknout se jí, vždyť jste pár, pokud se nemýlím. Takže jak malému miminku podepřít hlavu a záda," řekla klidně a vrátila se zpět k bazénu.

Ani netušil, jak dlouho tam seděl, ani nedoufal, že se vrátí. Takže při zaslechnutí něčích kroků spíš soudil, že si přišel někdo zaplavat. K jeho velkému překvapení to přece jen byla Hana zamuchlaná v županu, takže ani nevěděl, zda má na sobě ještě plavky. Posadila se o dvě lehátka dál a dívala se na bazén, proč sakra vlastně s tímto stupidním nápadem souhlasila. 
"Co tě na tom tak moc děsí," otočil se na ni a Hana jen mlčky seděla a koukala pořád před sebe, "si upřímná v mnoha věcech, tak buď i v této. Nemám ti, jak pomoc se s tím vyrovnat a naučit tě to." Postavil se a sedl si na lehátko vedle toho jejího.
"Hnusím se ti," podívala se na něj a Keigo trochu překvapeně na ni hleděl. Očividně neměla v plánu se mu teď svěřovat podle toho tónu, který použila.
"Proč by ses mi měla hnusit? To nemá logiku."
"Vím posrala jsem to přiznávám je to moje vina, ale ty chceš něco zachraňovat a všechny tvoje doteky jsou letmé a kolikrát tak automatické, prostě musím se jí teď dotknout... Mám pocit, že se mě štítíš... A jestli tak moc chceš, abych byla upřímná, tak jsem člověk, který potřebuje cítit aspoň trochu být chtěný, když už se mu to pořádně nepodařilo v kariéře, tak aspoň v rovině vztahové. Krom toho se usmíváš, ale přijde mi, že se do toho všeho na jednu stranu strašně nutíš. Co po mě vlastně teď očekáváš a co vlastně teď chceš?"
"Spolupráci, snažíš se v tom hledat momentálně negativa a já si myslím, že moc dobře oba víme, že kdybychom si dali přece jenom trochu času tak by to nedopadlo nejlépe. Ty bys hladověla a pracovala, abys na to aspoň nemusela myslet a já bych se věnoval práci a praktikantům. Vím, tato situace není nejlepší a oba v tom tápeme, ale jsme sakra dospělí lidé a tohle jde vyřešit a nějak překonat bez toho, abychom si dali pauzu, která by nás stála toho druhého," zvýšil sice svůj hlas, ale nějak víc to dramaticky neprožíval, snažil se působit aspoň trochu rozumně.

Postavila se a jeho zlaté oči ji pozorovaly, to, že měla v hlavě absolutní guláš, i když se snažila to brát jako on, moc nepřispívalo její náladě. A to, jak náladová byla? Že by měla už i své období v měsíci? Sundala si župan a natáhla k němu ruku, přijal ji a oba přešli k části bazénu, kde ani jeden nedosáhl. Stoupla si na vyvýšený schůdek, který tu byla a podívala se na něj.
"Vytáhneš mě," zeptala se a chvíli čekala, co jí na to odpoví. Na jednu stranu to byla hloupá otázka, už jen z principu. Byl Hero, a i kdyby nebyl sakra, tak by jí pomohl přece by ji nenechal utopit. Místo odpovědi si, ale stoupl za ní a chytl ji znovu za ruku. Něco mu vlastně došlo, když se na to podíval trochu z jiné strany. Ne jako Hero, ale jako osoba, která pro ni něco znamenala.
Hana mluvila na přímo, vždyť mu to vlastně řekla, chtěla být chtěná... Nechtěla být tím tuplem sama a když byla pod vodou, byla.
Jako malá, když se pak protloukala světem a měla dojít k tomu být Hero taky. Potom, co potkala konečně někoho, kdo pro ni moc znamenal, vždy se nějak stalo, že pak byla opět sama. Vždyť na Silvestra mu to řekla ne, jak na celý rok, tak po celý rok, bála se, že bude sama. Ze strachu samoty skočila, aby to přestalo. 

Tohle byl trochu křest vodou, ani ji nic neřekl, prostě ji jen k sobě přitáhl a skočil s ní do vody. Bylo to jak minule, nevydala ani hlásku, nikdy nekřičela.  
Voda, tma, tlak v uších a v hlavě varování, hlavně se nenadechni. Otevřela oči až ucítila nohy na zemi, tlak v uších byl nesnesitelný, cítila tu touhu sama se chránit a její tělo na to opět patřičně reagovalo. Jenže nemusela, přece jen tu byl momentálně někdo, kdo jí pomůže. Někdy člověk, jakkoliv silný by měl dát možnost někomu jinému, aby tu byl pro něj. Tak jako Falcon tu byla pro ni v ten moment, kdy měla zemřít.

kapitola 38 <---   ---> kapitola 40