Butterfly effect - kapitola 29

Tak další dílek je tu! 
Původně jsem myslela, že ten jejich výlet moc natahovat nebudu,
ale řekla, jsem si proč sakra ne. 
Víme, že Hana si moc dobrého neužila a Keigo taky ne, oba jsou docela workoholici.
Takže když už mají tak napůl nucené volno, trochu si ho tedy užijí.
Takže se těžte na další zážitky z tohoto jejich pobytu.
Pěkné počtení. ♥ 

"Co kdybychom po večeři navštívili vířivku nebo ty horké prameny," podíval se na Hanu, která si vzápětí trochu nervózně prohrábla ofinu. Nacházeli se v areálu hotelu a procházeli se, nějak se jim nechtělo na pokoj a před večerem, kdy se většinou všichni chystali na večeři tu nikdo nebyl. Takže si společně užívali trochu klidu. Nikdo je totiž neotravoval.

No, výběr oblečení na tento pobyt, měl jeden háček. Každý normální člověk většinou, když jel na wellness byl na vše připraven. Tato akce, ale byla trochu neplánovaná a Hana nebyla zrovna člověk, který vlastnil plavky. Zastavila a možná trochu stydlivě se na něj otočila.
"Já nemám plavky," zamrmlala a Keigo si ji nevěřícně prohlédl. No vzápětí mu došlo, že Hanu viděl jen jednou v plavkách. Tedy jestli se to dalo nazvat plavkami, protože to většinou nosili surfaři. Jednalo se o jednodílné plavky s dlouhými rukávy. Nad tou vzpomínkou se musel pousmát, no věděl, proč byla takto obléknutá, jizvy na zádech, jedna dost nehezká na ruce a krom toho, její občasná averze, cokoliv ukazovat. Byl to ten typ plavek, které zakryly vše, co tato mladá žena chtěla. Každou nedokonalost, co měla na těle.
Když to tak shrnul, nikdy s nikým nevybíral plavky nebo jakékoliv oblečení a s Hanou věděl, že to bude dost velká výzva něco sehnat. Už teď mu bylo jasné, že do dvoudílných plavek ji nedostane, což ho možná i trochu zamrzelo, vypadala nádherně. No, nutit ji do něčeho, co by jí vadilo, nechtěl.
"Tak jdeme nějaké koupit, měli by tu mít obchod," usmál se a Hana pevně sevřela pěst, tohle se jí moc nelíbilo. Přestala mít problém si zkoušet oblečení, ale plavky? Mohli jen děkovat, že nepřišli o chvíli později, protože by už měli zavírat. Šlo lehce zneužít, že jste známí Hero? Šlo, a tak slečna dost ochotně, pustila tento mladý nevšední pár dovnitř.

Hana popisovala, co plavky musí mít, to že bude mít odkrytou ruku se nějak smířila, no záda odmítala ukazovat. Takže slečna projížděla, co mají na skladě a vybírala. Nakonec jich našla hodně, některé nesplňovaly úplně zakrytá záda, ale za zkoušku to stálo.
Keigo koukal po plavkách, nudil se, když slečna za pokladnou projížděla, jejich sklad. Vzápětí ho, ale upoutali dvoudílné plavky. Ty plavky, které by si na sebe Hana podle něj nikdy nevzala. Velký výstřih, odhalené břicho a záda. Musel uznat, že by v tom vypadala dost sexy. Krom toho byly v odstínu červené barvy, takže se mu líbili o to víc. Chvíli je tak pozoroval, aniž by si všiml, že se jeho směrem upíral pár fialových duhovek. 

Nějak jí to bylo jasné, že se přece jen bude koukat i po dvoudílných no, nevzal je a šel jejich směrem. Z toho gesta byla docela překvapená, že to akceptoval, jenže se v ní usadil dost divný pocit. Slečna za pokladnou, si vypsala čísla a trochu se zamračila.
"Děje se něco? Zdržujeme," optala se okamžitě Hana a Keigo se postavil vedle ní.
"Ne, jen je toho víc, než jsem čekala," usmála se a Hana neklidně sklopila zrak, tohle byla zrovna jedna z mála věcí, které v životě nekupovala a nesla se s tím spousta problémů. 
"Chcete pomoc," nabídl se Hawks a mladá slečna trochu rozpačitě pokývala hlavou. Asi to nebylo nejvhodnější, ale raději jí pomoci, než aby tu všichni ztvrdli déle a zdržovali ji, když měla už po práci.

Kupodivu jí to vyhovovalo, že ti dva na chvíli zmizli, sice moc dobře nechápala, proč to dělá, ale nemohla si pomoci. Přišla k těm plavkám, které si prohlížel Keigo, jistě tohle sedělo k jeho vkusu. Sice jí všichni říkali, jak jsou jizvy krásné a že se za ně nemusí stydět, jenže si nemohla pomoci. Měli štěstí, že její chování, které bylo dost agresivní, když někdo viděl její záda nebo se jich omylem dotknul, se za tu dobu změnilo. Nebyla na to, ale pořád nějak připravená, zadívala se na velikosti, neboť tohle byli bikiny, nebyl takový problém vybrat svoji velikost. 
Vzala je a přešla do kabinky, po cestě vzala nějaké jednodílné, aby to vypadalo, že si chce zkusit je. Nechtěla, aby to věděl. Oblékla si je a otočila se k zrcadlu. Tohle byl tak trochu i styl Ali, nejenže by to nosila ona, ale hlavně by to chtěla vidět na ní. Což by nebylo možné, když měla křídla. To jí opět přimělo si tak trochu uvědomit jednu nemilou věc, která byla spojená s vodou. Nemusela ji.
A to hned z několik důvodů, trápení, které si užila na internátě, skok z mostu...
Posadila se v kabince a za závěsem slyšela ozývat se hlasy, které se bavili o plavkách a proč vlastně slečna nechce dvojdílné. Trochu jí to snad i naštvalo, no Keigo to nějak nekomentoval, jen slušně naznačil, že se jeho slečna nerada ukazuje. To, proč byla osobní věc a jí po tom mohlo být houby.

Strávili tam dost času, měli pár favoritů mezi, kterými se vybíral vítěz. K jejímu velkému odporu ukazovat víc, než bylo třeba, si vybrala dvoje. Jedny byly pohodlné jí a vlastně splňovali vše, co potřebovala, i když musela prodavačka znova do skladu, protože tento model byl ve dvou variantách a ty, které donesla měli odhalená záda. Nechtěně vzala jiný typ. Jednalo se o plavky ve starorůžové barvě s květinovým vzorem a volánky, které byly dokonce i okolo krku. Z druhých plavek nemohl Keigo kupodivu spustit svůj zrak a možná byl i sám překvapen, že jedno dílné plavky můžou být vyzývavé. Modré plavky s růžemi a s výstřihem, který končil až u spodní části plavek. A i přes její odpor ukazovat se, nakonec plavky vzala, ten jeho výraz a možná i to nenápadné škemrání, přispěli k tomu, aby změnila názor a vzala i je. U těchto si byl jist, že se od ní nebude moci hnout ani na krok, protože už tak pociťoval jisté pnutí tam dole, když se mu v nich ukázala.

"Mohla bych mít prosbu, přibalte mi k nim ještě tyto, ale neukazujte mu je, prosím. Je to překvápko," zašeptala a podala slečně ty dvojdílné plavky a ta pokývala. Dooblékala se a šla směrem ke kase, že zaplatí, no Keigo ji už jen chytl za ruku a táhl pryč.
"Ani se neopovažuj nic namítat, co bych to byl za přítele," pronesl, když za sebou zavřeli dveře a konečně tak pustili slečnu domů.

Oba dva se shodli, že nejlepší bude, když povečeří od toho davu lidí, a tak si i na zbytek dní rezervovali stůl. Nacházel se u okna v zadní části, kde byl i dobrý přístup ke dveřím, aby tak nepoutali tolik nechtěné pozornosti. Výhled patřil taky k těm lepším, krásný výhled na tu vesničku, kterou před nějakou dobou procházely. 
"Zajdeme tedy do vířivky," prohodil opět Keigo, přece jen předtím nedostal odpověď, "nemusíš se bát, že by tam někdo byl, už do poznámek jsem připsal, že bychom chtěli soukromí. A vyšli vstříc, přece jen se budou snažit, když jejich rezort navštívil NO.2 Hero."
Všiml si, jak si oddechla, tohle bylo přece jen soukromější než bazén, který chtěl později taky navštívit. Už dlouho si chtěl zkusit, nějaké vodní atrakce, neměl moc možností nějaké navštívit a užít si je ve dvou zněla, jako lepší varianta a mohla to být super ve dvou.
"Jo, proč ne. Po té vycházce by to bodlo," opřela se o dlaň a podívala se ven, vážně to bylo moc fajn. Takový jistý vnitřní klid dlouho nezažila. 
"A vezmeš si ty modré plavky?" Jeho oči pozorovaly, jak se Hana pobaveně usmála a prohlédla si ho. 
"To se ještě uvidí."

~

Nita procházela chodbou školy, jako tělo bez duše, celý večer proseděla nad nějakými dějinami, které jí vůbec nic neříkali. No snažila se z nich aspoň něco zapamatovat, když měli dnes psát test a učení nechala, jako vždy na poslední chvíli. Mířila do třídy byla mezi posledními, když vstoupila do třídy, někdo zakřičel její jméno. Poznala, kdo to byl. No nechápala, proč ji okamžitě táhla ke stolku.
"Viděla jsi," vykřikla Mina společně s Toru poskakovaly u její lavice a vytáhly nějaký módní časopis. Myslela si, že tam bude pravděpodobně nějaká nová kolekce, která je okouzlila, no vzápětí šokem ani nedýchala. Poznala merch Hawkse, ale největší překvapení bylo, když v modelce poznala svoji senpai. 
"Co," postavila se, ruce položila vedle časopisu a nespouštěla oči ze stránky.
"No pár dní jsme nebyly aktivní na fanklubu, kvůli těm tréninkům, ale někdo to tam zveřejnil a taky prý bude mít vlastní merch. Jo a je teď s Hawksem pod hashtegem Hawphilia se objevily nové fotky z Fukuoky a během nějaké ukradnuté fotky z vlaku, asi spolu někam jedou na dovolenou... Hawks byl totiž v civilu a Hana taky, takže nic pracovního," doříkala jedna za druhou věty a Nita se usmála.
"Takže myslíte, že je to fakt oficiální, že ti dva jsou spolu," poklepala na obrázek v časopisu a zatvářila se naprosto seriózně.
"No během dneška by mohly přibýt nové fotografie, jestli někde budou tak pochybuji, že je nikdo nebude fotit. Budou podle mě jeden z nejsledovanějších párů Pro Heroes," zhodnotila Toru a usmála se, to ovšem ani jedna neviděla, no stačil její veselý hlas.
"Možná bude mít i něco, Hana-senpai na svém instagramu ne," podívala se Mina na Nitu, vlastně tohle bylo jediné, co nezkontrolovaly. Její osobní instagram, Nita vytáhla okamžitě mobil a k velkému překvapení i bylo. Spíše, ale v příběhu, kde šlo vidět, že většinu fotil Hawks. On na svých osobních sítích moc aktivní nebyl, spíš je měl, aby mohl sledovat dění, no i tam něco přibilo. Byla to Hana sedící v závěsném houpacím vajíčku s notebookem, někde dost vysoko. Takže to byl Hawksům apartmán. Pod fotografií bylo napsáno, Moje Překrásná Pro Hero, která nepřestává ani ve svém volnu pracovat. Jde se na ni zlobit?

"Jsou spolu a už i veřejně," ukázala tu fotografii a děvčata začala ještě víc výskat, až na sebe strhly pozornost ostatních. A ne zrovna dobře naladěných spolužáků, kteří byli nervózní z písemky, na kterou momentálně všechny tři zapomněly. 
"Nechápu, proč to tak dlouho tajili, když to stejně všichni nějak tušili," zamrmlala Nita.
"Bože, nikoho nějaký celebrity dávající se dohromady nezajímají. Takže mlčte," zavrčel Bakugou a děvčata se otočila, nevysloužil si zrovna pěkný pohled ani od jedné.
"Mě taky momentálně moc celebrity nezajímají, tedy pokud těmi celebritami nemyslíš Pro Hera. To pak mě zajímá, že NO. 2. Hero Hawks momentálně veřejně přiznal na svých sociálních sítích, že chodí s Pro Hero Deilephilií," usmála se Nita a několik spolužáků se jejich směrem podívalo.
"Takže je možné, že když mám příští týden začít praxi u Hawkse, tak tam slečna Deilephilie bude," popošel k nim Tokoyami, kterého to zaujalo úplně z jiného důvodu.
"No s velkou pravděpodobní asi jo, protože jsou momentálně spolu, ale pokud chceš můžu senpai napsat nebo zavolat. Copak bojíš se, že Hawks nebude v agentuře, ale s ní?" 
"No někteří by se rádi něco přiučili a zrovna Hawksova agentura moc praktikantů nepřijímá, kvůli jemu pracovnímu vytížení, takže mě překvapilo, že mě opět přijal a já bych se chtěl něco nového přiučit."
"Já bych řekla, že i kdyby tam byla, tak co. Budou tě trénovat dva z nejlepších Pro Hero," pokývala hlavou Mina a Tokoyami snad i uznal, že to přece jen mělo něco do sebe. Nemohla mu pomoci moc s jeho quirkem, ale mohl se dozvědět zas něco málo více nového o Collectorovi. Byla to nějaká doba, co tu měla přednášku a kdo po tom, co udělal Mině, nechtěl o tomto muži vědět víc. Dokonce snad i zaslechl Kirishimu a několik dalších mluvit o tom, že kdyby agentura Elster nabírala praktikanty šli by tam.

"Je hezké, že se dala dohromady s Hawksem. Přece je po tom, co ji Collector zabil snoubenku si taky zaslouží být milována," odtrhla na chvíli svůj pohled od učebnice Momo a všichni svůj pohled přesuli tentokrát k ní.
"Zabili snoubenku," podivily se ty tři, trochu nechápaly, o čem to jejich tmavovlasá spolužačka mluví. Hana se nikdy Nitě nezmínila o tom, že byla někdy zasnoubená.
"Když tu u nás byla, tak jsem si pak chtěla najít víc informací o ní a vyběhl na mě nějaký článek z letectva v České republice, že tam dělali nějakou show na počest zemřelé bývalé NO.1 Iron wings hera Falcon, která byla snoubenka momentální NO. 1 Krystal wings hera Deilephilie, která se dokonce zúčastnila. Neletěla někam náhodou Kasasagi-san někam během února?"
"No nemluvila o tom, jen toho v té době měla moc," zkoušela si vybavit Nita, no, kdyby někam Hana letěla tak by to věděla, i když pokud to bylo něco osobnějšího. Nechtěla o tom asi mluvit.
No ve třídě zavládlo, po tomto zjištění, zvláštní ticho.
Oni k Haně docela jistým způsobem přilnuli, po tom, co zachránila Minu, a i její přednáška zanechala na nich zvláštní dojem. Na rozdíl od LoV byl ten chlap snad víc nevyzpytatelnější a zákeřnější. A někteří spolužáci očividně mohli být dalším cílem. A neboť se vážně nejednalo o chlapa, který jednal bezmyšlenkovitě a okatě, vše měl promyšlené tak si tak úplně nebyli jistí, zda na to stačí i jejich dosavadní špičky. Ten chlap se pyšnil tím, že už několik špiček z ostatních zemí dostal a obohatil si jimi svou malou osobní sbírku, pokud se mu líbili. 

"Co ten výraz, Hiraoko," ozval se dost hluboký chlapecký hlas a její tělo se lehce otřáslo. Měla pocit, že opět ztratila řeč, za poslední měsíce, od jejich společného Silvestru, se toho moc nezměnilo. Ale přece jen se s ním začala vidívat i mimo hodiny a školu. Seděla na lavičce v areálu školy, aby se trochu distancovala od ostatních a měla kousek soukromí. Jindy by možná vzala s sebou Toru a Minu, ale to momentálně nechtěla.
"Ahoj, Shinso-kun, já... Snažím se dovolat Hana-senpai. Jenže mi to nebere," zamrmlala nervózně a sklopila zrak, nebylo to všechno, co jí trápilo. Bylo jí divně z toho, že jí nikdy Hana neřekla o tom, že byla zasnoubená, a už vůbec ne o tom, že byla zasnoubená s ženou. A jemu to na první pohled došlo, věděl, že Nita s Hanou dost kamarádí.
"Víš, někdy osoby neradi mluví o něčem, co je dost zasáhlo. Krom toho, asi bys nechtěla někomu jen tak říct, že si byla svědkem toho, jak tvojí snoubence, kterou si milovala, Collector vyrval křídla ze zad, zabil ji a tebe nechal koukat, jak to celé dělá a na závěr pak to samé udělal tobě, jen s tím rozdílem, že jsi to přežila," řekl soucitně a podíval se do Nitina zděšeného výrazu, Hana to nahlas neřekla, no dal si jisté souvislosti dohromady a když dneska Momo mluvila o tom, že to byla její snoubenka. Vše najednou dávalo smysl. A doopravdy se nedivil, že o tom Hana nemluvila, musel to být dost hrozný zážitek.
"V tom jí docela chápu, o těchto věcech se těžko mluví i po letech," řekl z ničeho nic, když Nita začala chápat, co si její oblíbená sanpai zažila. Bylo to, ale dost zvláštní jeho tón, ruce, které měl spjaté a pohledem probodával zem. Jako by i on o někoho přišel, přišlo jí z toho dost těžko. Fialové duhovky se jen na okamžik střetly s těmi jejími zelenými duhovkami. Proč jí až teď došlo, že nikdy neslyšela o rodině. Na sucho polkla, výraz její tváře najednou změkl a přitáhla ho k sobě, měla z nenadání potřebu ho nějak utěšit. Možná to nebylo tak úplně třeba, ale nemohla si pomoci.

Ať už ho obejmula z jakéhokoliv důvodu, to, co se vněm momentálně mísilo, ustupovalo. Vždy měl s Hany zvláštní pocit, pokaždé, když ji potkal vyzařovala něco, co sám nedokázal moc dobře pochopit. Možná teď už chápal proč? Oba dva ztratili někoho, na kom jim tak moc záleželo. Osoby, které jim dávali pocit domova, ty, které milovali je a naopak. Jeho hlava ztěžkla a opřela se o její rameno, při ní mu bylo z neznámého důvodu, tak dobře. Nechtěl, aby přestala a jeho ruce, tak nějak sami od sebe objaly její pas a tím ji přitáhl k sobě blíž.

Art by Farah

 ~

Hana vešla do koupelny a převlékla se do plavek tam, což Keigo trochu zamrzelo. Chtěl se pokochat a když vyšla měla na sobě bílý župan, což mu na jeho mrzutosti z toho nepřidalo. Na jeho tváři se objevil drobný úsměv, který s jeho intenzivním pohledem vyzařovaly, že má něco za lubem. Obejmuli ji zezadu a bradu si opřel o její rameno, ruce pomalu sklouzávaly po látce županu, níž až k jejímu pásku. Celé si to vlastně dost užívala, jeho teplý dech, který cítila na svém krku smísený s tím, jak moc pěkně voněl. Jen co, však ucítila, že se snaží rozvázat pásek od županu, její ruce chytly ty jeho a pěvně je stiskla. 
"Vždyť už jsem tě v těch plavkách viděl," zamrmlal nespokojeně do jejího ucha a políbil ji na krk.
"To sice jo, ale já se chci jít užít té teplé vody a krom toho nepotřebuji se po hotelu promenádovat v plavkách." Z úst jí, ale vyšel povzdych místo dalšího protestu, bylo to příjemné, krom toho znít u toho seriózně ani nešlo, když ji ten mladý muž takto rozptyloval. Opět jedna z jeho rukou začala pomalu tahat župan výš a prsty se mu podařilo přejet po jejím odhaleném stehně. Na to už, ale musela zareagovat, podařilo se jí od něj odstoupit a popravit si župan. Chtěla mu udělat překvapení a on to teď tak celé kazil. 

Podle jeho výrazu a toho nespokojeného zavrčení, jí bylo jasné, že je lehce naštvaný. Mohl být, nevadilo jí to až zas tak, aby z toho měla mít strach, že to pokazila. Dobře věděla, že mu to vynahradí, když se mu v těch plavkách, co tak okukoval v tom obchodě, ukáže. Vlastně přemýšlela, jak si toho nemohl všimnout, když to platil. Ať už to udělala slečna jakkoliv, bude jí muset poděkovat. Kdyby to věděl, určitě by chtěl, aby se do toho oblékla, jen co by přišli na pokoj. A neboť jí po celou dobu nic neřekl, předpokládala tedy, že nic neví.
Tohle byl druhý kus oblečení, který si vyloženě koupila kvůli němu, vtipné na tom bylo, že tohle vlastně neudělala ani pro Ali, tedy ta měla její velikost v oku. Takže, když se jí něco líbilo a chtěla, aby to měla prostě jí to koupila ať už se jednalo o šaty, trička, kalhoty i o spodní prádlo. Moc dobře věděla, že na nákupy není a koupí si vždy něco až za nějakou dobu, pokud se jí tedy nezalíbí pěkný kousek, který by vážně chtěla, a to se dělo jednou za dost dlouhou dobu. A většinou to byly věci, které se líbili vyloženě jí samé, takže se jednalo o kousky, které byly dle jejího vkusu nikoli vkusu v čem by si ji představovala Ali. 
Možná proto ráda chodila nakupovat s Nitou a jejími spolužačkami, vlastně se zabavila, užila si jejich milé společnosti a když přišlo na něco, co si musela koupit tak jí to většinou pomohli vybrat.

"Vybral jsem fakt dobře anebo to bude tím, že jsem těchto míst moc nenavštívil," usmál se Keigo spokojeně, když otevřel dveře do místnosti, která byla výhradně pro ty, kteří chtěli mít soukromí. Nacházela ve střešní části, kde byli nainstalovány kameny, jako dekorace k navození pocitu, že se nacházeli v jeskyni. Dřevěné obložení kolem vířivky s nachystaným občerstvením v podobně něčeho malého k zakousnutí a několika lahodícím drinkům k pití, včetně krásně naaranžovaných ručníků ručníky v případě, že si zapomněli vzít vlastní, což zapomněli. V místnosti také byly ještě dvoje dveře. V jedné se nacházela malá koupelna, která měla typické vybavení a v druhé prosklené skrývaly malou saunu. Tohle bylo vážně dokonalé privátní místo a Hana tak trochu kalkulovala v hlavě kolik, tento výlet vlastně bude Keiga stát. Vše totiž platil on a jí to začalo tak trochu vadit. Určitě taky nebyl úplně bez peněz, ale ona si nemohla pomoc, protože to očividně stálo dost. Neviděla ani jejich rezervaci, v které vše bylo vypsané, co mají v ceně a za co si tu mohou připlatit. No rozhodně za tohle se připlácelo.
"Podle mě to druhé a jsme v tom dva," usmála se a on jí věnoval jeden ze svých zkoumavých pohledů.
"Ty jsi nikdy nebyla na takovém pobytu? Myslel jsem si, že ty a Ali jste spolu někde byly," podivil se, nějak čekal, že tohle Hana bude mít v malíku taky, ale představa toho, že tohle absolvovala poprvé a s ním, se mu dost zamlouvala. 
"My tři jsme cestovali kvůli misím, ale nikdy jsme neměli tak úplně dovolenou, pokud se to netýkalo Velikonoc, Vánoc a Nového roku. To byli jediné svátky, kdy jsme měli nějaké volno, občas jsme my tři sice slavili Velikonoce v zahraničí, ale Vánoce a Nový rok jedině doma... Krom toho, si to Ali chtěla užít o líbánkách, že bychom jely někam k moři, na místo, kde jsme ještě nebily," posadila se na dřevěný schůdek a vzhlédla ke Keigovi, "Ale v sauně jsme byly, když jsme byly na misi v Itálii na pobytu v Alpách, učila mě na snowboardu, protože jsem do té doby uměla na lyžích. Je to trošku ironie, když moje křídla nesnesla chlad, ale jak už ty křídla omrzla, tak to bylo jedno. Umím je spravit, tak proč si neužít trochu legrace se sněhem."
"Naučila tě to," pověsil župan na věšák a posadil se na chvíli vedle ní. Snažil se ignoroval, ten pocit, který při zmínce toho, že jí křídla omrzla, se v něm usídlil.
"Jo, umím na tom sjet sjezdovku, trochu zablbnout vyjet vlek, ale skákání mi nejde. Za další podváděla, když mohla použít křídla," chytla jedno z jeho peříček a přejela po něm. Jeho křídla se opět lehce načepýřila a Hana se postavila.  

Keigo se musel trochu skrčit, když lezl do vířivky. Naštěstí strop nad ní už byl dost vysoko, takže se mohl narovnat. Otočil se na Hanu, chtěl jí říct, že voda je perfektní, no jeho ústa zůstala jen otevřené a nic z nich nevyšlo. Jeho oči se zaměřily na Hanu, jediné, co vnímal byla ona stojící v těch červených plavkách, které se mu líbili v obchodě. I při odchodu se na ně ještě jednou podíval, přemýšlel, že by ji přece jen řekl, ovšem to zadupal a v klidu s ní odešel. 
Teď tu v nich stála před ním a nervózně si zastrčila pramen svých vlasů za ucho. Natáhla se k županu, v první moment si myslel, že snad si ho chce obléct nazpět. Ten jeho pohled byl dost upřený na to, jak jí ty plavky seděly, a to, jak v nádherně v nich vypadala její postava. Chtěl něco namítnout a možná se i omluvit, že tu na ní takto civěl.
Místo toho, však vytáhla gumičku a stáhla si svoje vlasy to malého culíku. Nikdy před tím ji takto neviděl, že by měla své vlasy sepnuté.
Sedla si k vířivce a Keigo ji za tu dobu jen mlčky sledoval, podívala se na vodu a chvíli váhala. No aspoň tady si byla jistá, že se utopit nedá, když mu voda byla kousek pod pas. A tak za ním vlezla do vody a prsty mu zavřela stále lehce pootevřená ústa.
"Budeš se koukat dlouho?" Ruce mu obmotala kolem krku a prsty prohrábla jeho vlasy.
"Na tebe bych se mohl koukat furt, Babybird."

kapitola 28 <---   ---> kapitola 30