Butterfly Effect - Kapitola 18
Jakože nikdy by mě nenapadlo, že budu muset vymyslet i věk (celkově info) a jak vypadá, ale ok no...
Uvažuji o takovém info článku, kdo je kdo a tak. ♥
Ramona se probrala, ale nikdo už vedle ní nebyl, přišlo jí to v ten moment, jako nějaký blbí vtip. I nikde v bytě ho nenašla, nevěděla, proč, ale otevřela vchodové dveře, jako by doufala, že ho tam najde a on tam vážně seděl. Okamžitě se otočil a střetl se s jejím dost nechápavým výrazem. Jestli chtěl odejít, tak co dělal na tom schodišti.
"Já... Koupil jsem nám snídani," ukázal papírový balíček a Ramona nechápavě koukala na balíček, co držel v ruce a jeho omluvný pohled asi mluvil za vše. Nechtěl odejít, jen neměl klíč, aby se mohl vrátit zpět.
"To jsem jaksi nedomyslel," posadil se ke stolku v kuchyni a Ramona postavila vodu na kafe, "Chtěl jsem koupit i kávu, ale až jsem sešel schodiště došlo mi, že to nebude nejlepší nápad, protože ještě spíš a nevěděl jsem, kdy se vzbudíš a já se neměl dostat, jak do tvého bytu, takže by ta káva byla už nechutně studená," řekl trochu krkolomně, byl nervózní a nevěděl, co si o něm mohla myslet, když ho nenašla u sebe. Připadal si, jako by spáchal největší zločin světa. Jenže pro něj to takové bylo. Nechtěl ji zklamat, když se konečně odhodlal k něčemu takovému.
"Jak dlouho bys tam seděl, než bys zazvonil," otočila se na něj a na rtech měla pobavený výraz. Vždy působil, tak klidně, odtažitě a vidět ho, jak tápe, bylo sice kruté, ale zábavné. Tohle si nemohla odpustit.
"Ještě možná hodinku možná jen půl," usmál se na ni a Ramona se zhluboka nadechla, on byl vážně občas zvláštní. Ale milý. Chvíli to vypadalo, že se Lukáš nad něčím zamyslel a pak se zvedl ze židle. Jeho mohutná postava se na ni jemně přitiskla a uvěznila ji mezi jeho ruce. Pořád se mile usmíval. Uvědomil si, že kdyby nevstal dřív než ona, mohli mít ještě zajímavější ráno, a tak si přece jen dodal kousek své odvahy.
"Dobré ráno," políbil ji na tvář a jeho dech ji hřál na krku, když ještě lehce sklonil svou hlavu. Pocítila zvláštní pocit uvnitř sebe. To, co s ním dělala večer, a ne jednou mu očividně asi nestačilo. Jeho ruka jemně sklouzla k jejímu boku a přivinul ji k sobě a vtiskl ji ještě jeden polibek na čelo. Její tyrkysové oči se k němu zvedli a zahleděli se do těch jeho.
"Dobré ráno," usmála se ještě víc a její ruce se mimovolně natáhly k jeho krku, aby ho mohla stáhnout k sobě.
"Takže Hawksi, ty bydlíš ve Fukuoce a tam i pracuješ, že," zapřemýšlel se Nikolaus a Hawks se zarazil, proč se na tohle právě ptal, nechápal.
"Ano, pane Elster. Mám tam agenturu a byt."
"A to sem jezdíš kvůli práci nebo i kvůli mé dceři," opřel se o opěradlo vozíku a Hawks se zamračil. Tyhle dvě věci byly spojené do hromady. Jak to bude dělat teď neměl vůbec tušení. Musel to nějak skloubit, ale teď měl ještě čas, protože měl pořád nahlášené volné dny, které si snad v životě nevzal.
"Přestaň se ptát na tak blbé otázky. Kdyby mu na mě nezáleželo, tak tu není ne," drcla do otcova ramene a nevěřícně zakroutila hlavou.
"Já jen, že jeho práce a domov je dost daleko od tvého místa pobytu a krom toho vím, jací jsou Hero zapálení do své práce. Hlavně, co jsem si o něm četl a krom toho Schmetterling ty jsi stejná, jak se do něčeho pustíš, jsi nezastavitelná," podíval se na ni a Hana se ušklíbla. Bývávalo to horší. Teď to docela šlo, jak by se taky dostala za takovou krátkou dobu na post NO.2 v Česku, kdyby s jejím týmem nejeli jak draci. Měsíce bez pauzy, jen na misích, když se přesouvali tak si na chvíli odpočinuli. Do toho všeho je Muscari učil tančit, bylo to šílené, ale bylo to jediné, kdy jejich mozek nepřemýšlel o ničem, o nikom, jen se soustředili na to nepoplést kroky a vnímat rytmus. Taky to mělo za následek, že se docela dobře uměli hýbat.
Všichni tři obývali její byt a Hana si u kuchyňského pultu chystala pár jednohubek zatímco, Hawks byl vydán napospas jejímu otci a nechyběla na stole položená pro výstrahu i jeho oblíbená pálka podepsaná nějakým týmem.
"Takže," nalil do sklenice prvního panáka, nějakého alkoholu, který Keigo absolutně neznal, "Práce ti jde očividně dobře, Keigo. Ovšem to obnáší spoustu popularity u děvčat, že?"
Ať už Nikolaus mířil jeho slovy kamkoliv, lhát nechtěl, to by nebylo vhodné, pálka na stole byla jasnou výstrahou.
"Ehm... Ano, máme spoustu fanoušků, fanynek, různých fanklubů," přiznal a podíval se na své ruce, nějak tušil, kam tohle povede, "Měl jsem pár fanynek v posteli, ale nikdy jsem nechodil s žádnou z nich před Hanou." Hana se otočila na ty dva a Nikolaus snad i trochu překvapeně zamrkal. Tušil, že Keigo možná střídal holky, ale tohle vyznělo, jako by snad Hana byla první, s kterou měl nějakou delší známost.
"Počkej chlapče, to mi chceš říct, že můj Schmetterling je první žena, která s tebou vede normální vztah, nejen nějaký pár týdenní úlet?" Keigo zlaté oči se setkaly s těmi jeho fialovými a on přikývl.
"Vlastně jsem s nikým nebyl déle než přes jeden večer," upřesnil, trochu neochotně, ale práce byla práce a zahazovat se s někým déle, bylo riskantní. Nechtěl jim dát naději, že by ho mohly nějak ukořistit. V tomhle byla, ale Hana jiná, ona byla první, která neměla zájem. Odmítala ho několik měsíců a vyhrožovala mu, když zacházel daleko. Byl to on, kdo uháněl ji ne ona, tak to totiž měly většinou ty ženy, které poznal. Okaté flirtování, nabízení a když měl i trochu popito, proč vzdorovat, přece byl jen muž, který měl také své potřeby.
Nikolaus si poškrábal zátylek, čekal hodně, ale tohle bylo trošku něco jiného. Ten kluk neměl absolutní páru, jak to ve vztahu chodí. Ali měla před Hanou několik vztahů, dokonce u jednoho to vypadalo, že by snad mohly být spolu, ale... Zemřela na nemoc, a tak se Ali do sebe uzavřela, měla pár úletů na pobavení, nic nehledala, dokud nepoznala Hanu. Byla pro ni dokonalá, nebála se uměla být drsná, a přitom měla srdce, které by rozdala. Tenkrát si a Ali popovídali dost osobně, měl rád, když věděl o všem.
Něco mu to začalo nevábně připomínat, Radku zbožňoval, líbila se mu její ďábelská povaha, ale ona to pak utnula, než se pak objevila jednoho večera a oni tak nějak zplodili Hanu. Občas i on vypnul a našel si na pár dní zábavu, ale jednou to bylo něco, co v životě myslel, že se neobjeví.
Jeho otec zemřel a ho do ničeho nenutili, snažil se držet rodinu v bezpečí, když tu byla hrozba v podobě Collectora na žádné vybírání vhodného partnera nebyl čas. Tak jako bylo ve zvyku, aby posílili rod.
Objevila se však ona, mladá policistka, která chtěla několik z jeho lidí. Nechtěla rodinu Elster, chtěla zatknout jeho pěšáky. Byla vytrvalá, pěkná, uměla učarovat a taky nedostupná.
Odmítala ho, pokaždé. Její quirk nebyl nějak závratný uměla používat malé tlakové vlny, pro jeho rodinu nic přitažlivého. On měl však opačný pohled. Myslel si, že to přejde, bude to jen nějaké jeho malé okouzlení, které brzo vyprší, ale čím víc se snažil k ní dostat tím více mu na ní záleželo. Až jednou, kdy by se snad zdálo, že už její život skončí ji zachránil. Ti lidi, po kterých šla, kteří pracovali pro něj, ji zajali a mučili a on se na to nemohl dívat. Nějak se začali scházet, ale vše jednou končí a při nějakém zásahu ji zabili, byl s ní v nemocnici a díval se, jak umírá. Ani nevěděl, že má malého syna, který teď ztratil matku a je sám. Možná je někde otec, který ho bude milovat. V ten moment si vzpomněl na Hanu, přišlo mu v ten moment nějak zle, úzko... Tyto pocity nemíval, rodina nade vše zradíš a zemřeš, ale Hana nic neudělala a všichni ji odsoudili. Společnost, její rodina, každá strana...
Bylo divné pozorovat, jak Nikolaus najednou ztichl a nějak se k ničemu neměl, žádná další otázka. Keigo se zhluboka nadechl, snažil se trochu uklidnit, měl totiž takový pocit, že ho asi rozbil. Protože Nikolaus seděl a koukal do sklenice, dobrých pár minut. Možná nad něčím přemýšlel.
"Ublížíš ji, rozejdeš se s ní, podvedeš ji, nebudeš ji věřit nebo ji necháš umřít, věz, že ti nezpřelámu jen ty křídla, ale provrtám ti hlavu krystalem." Jeho oči nebezpečně žhnuly a Hana se postavila za Keiga a ušklíbla se. Tohle bylo něco nového. Keigo se zapřel o opěradlo a ani se nehnul. Nějak tohle musel zpracovat. Ali vyhrožoval, ale o provrtání hlavy krystalem nikdy nepadla zmínka.
"Co takhle nalít," protnula to tu hustou atmosféru a Nikolaus, jako by přišel opět k sobě a mile se usmál. Bylo to trochu nezvyklé.
"Chceš taky?"
"Jen trochu, to abych vás pak mohla hlídat, až bude někdo objímat mísu," uchechtla se a Keigo se na ni trochu pohrdavě otočil. Ona si snad myslela, že nevydrží držet krok s pitím. Nikolaus zabrouzdal ještě na chvíli za svou mladou policistkou a pak se podíval na ty dva. O něčem se bavili, ani neposlouchal o čem, protože jazyku, který používali nerozuměl, možná pár slovům, ale japonština byla pro něj oříšek.
Hana měla ten pěkný milý úsměv, který viděl snad jen jednou, a to na fotce, kdy tam byla s jedním mladým chlapcem, kterého poznala. Byl to chlapec, který měl stejně těžký život, jako ona. Byla to teď ironie, když tento, teď už mladý muž, to nechtěl vzdát a opět toužil po jeho dceři. Chtěl ji získat zpět a on to moc dobře věděl, kdyby to ta mladá policistka přežila a oni by mu lhali, po druhé už by to nevzdal. Nedovolil by, aby mu ji někdo vzal o to horší se teď bylo dívat na ty dva před sebou. Hana byla v průšvihu, jako mraky. Co, když se jí nevzdá ani po tom, co mu řekne pravdu.
Vyhrožoval tu jejímu příteli, ale on...
Nějak se v jeho mysli zrodilo něco nepěkného, ale nakonec usoudil, že jen konfrontace a osobní setkání s Tomurou Shigarakim, ve které zjistí, co po jeho dceři chce, bude lepší. Hana by mu to neodpustila a že by na to došla. Pokud chtěl její dceru, měl by vědět, že jeho dcera není jen nějaká jeho hračka, ale lidská bytost, která má jisté priority, které očividně přehlížel.
"Ví o Tomurovi?" Keigo se zakašlal, protože do sebe kopl zrovna nalitou baňku a Hana ji zas málem vyprskla. Jeho jméno se za poslední dny skoro neobjevilo a on ho dotáhne.
"Ano, řekla mi o něm. Dokonce nás přišel navštívit," podíval se na Hanu a převrátila oči v sloup.
"Všechno?" Keigo se trochu zmateně podíval, ale Hana působila naprosto klidně.
"Každý vede své vyšetřování. Takže vše ne, to by byl střet zájmů, každý jede za svou agenturu," usmála se a Nikolaus se zamračil. Takže mu o něm, neřekla vše, ale bral to. Bylo v tom asi něco víc, musel však zjistit, co.
"Já myslel, že spolu spolupracujete?"
"Ne, naše agentury dělají na rozdílných věcech a krom toho moje spolupracuje na Collectorovi s agenturou Best Jeanist a Keigova zase s jednou velice známou firmou." Jak ona měla poslední dobou problém říct název té jeho zlaté klece.
"Ale, to bude ta tvoje velice oblíbená agentura, která ti nedá spát, co," hodil do sebe další baňku a Keigo začal mít pocit, že i on měl s Hero Public Safety Commission problém. U něj by to možná mělo smysl, ale pořád nějak tápal u Hany.
"Vlastně díky ní jsme se Keigem dali dohromady, protože mě vlastně špehuje," uchechtla se a vypila poslední baňku.
"Já už tě nesleduji," zamrmlal Keigo a Hana se na něj otočila.
"Cože?" Bylo to docela překvapující zjištění.
"Že už tě nesleduji, já jsem za nimi byl a skončil to, mám další práci." Oba dva na něj překvapeně hleděli a Hana nějak vytušila, že o ní ta nejmenovaná společnost ví. O ní a o něm a bude to teď dost složité.
"Zkusím zjistit, koho na tebe nasadí, nějak nenápadně," chytl jí za ruku, nějak to chtěl udělat i pro svůj klid, aby věděl, jak moc na tom budou špatně.
"Tak tohle budeme muset zapít a hodně. Jestli ublíží moji dceři vyhodím ten barák do povětří, " usmál se opět, ale to, co jeho oči říkaly bylo v rozporu s jeho pobaveným úsměvem. Myslel to vážně, nikdo se jeho dcery nedotkne. Začal sám tušit, že když odjede, nebude ji moc chránit, jak by chtěl. I když zprvu nechtěl se do tohoto motat, pořád to bylo jeho jediné dítě, které několik let ignoroval. Musel jí to nějak vrátit, ona si to zasloužila.
"V pořádku," seděla vedle Keiga, který seděl u záchodu a zvracel. Tohle nějak tušila, její otec na tom nebyl sice lépe, ale ten aspoň nezvracel, ale i tak ho chodila kontrolovat.
"Ať už to pití bylo, cokoliv. Už ho nechci nikdy vidět." Opět se naklonil nad mísu a Hana mu přejela po zádech. Nebyl to nejhezčí pohled, ale na tohle byla vcelku zvyklá. Nebyl první, s kým takto trávila večer.
"Jo pěkně to vyzvracej a já zítra udělám vývar, po tom ti bude líp." Keigo si utřel pusu a otočil se dost nevěřícně na ni. Hana se postavila s podala mu napůl mokrý ručník. Keigo se totiž odmítal zvednout k umyvadlu, každý takový pohyb způsobil, že znovu zvracel.
"Donesu ti vodu," stoupla si za něj a pohladila ho po vlasech až tak mu to bylo příjemné, že přivřel oči. Kdyby neměl tolik popito a v jejich ložnici nespal momentálně její otec, tak...
Opět se naklonil nad mísu.
Hana roztáhla gauč a nachystala peřiny. Všimla si, že mobil zablikal, a tak se podívala na display. Zpráva byla poslána do chatu hry. Tenko? Její čelo se lehce nakrčilo, co zase chtěl? Chtěla aspoň na chvíli klid no očividně se ho jaksi nedostávalo.
Shiggy: Jdeš si zahrát Player Two, nebo se mi zase vyhýbáš?
Povzdychla si, jindy by to asi odmítla. Hlavně, co se týkalo času, který si pro hru vybral, ale potřebovala zůstat vzhůru, kvůli těm dvěma mužům, co teď obývali její byt. Oba byli na mol a nepotřebovala, aby se jeden či druhý udusil vlastními zvratky. Krom toho nemohla odmítat Tenka pořád, měli sice dohodu, ale nějak tak tušila, že by to nemuselo dělat dobrotu. A hlavně potom, co předvedl Keigo s ní v jeho kostýmu. Mohla jen doufat a nějak sama sebe ujišťovat, že to neviděl. Ale nějak se nezbavila pocitu, že je viděl, což způsobilo další vlnu čehosi, co nedokázala identifikovat.
Moth: Fajn, stejně potřebuji být vzhůru, ale nemůžu mluvit, takže nečekej žádnou moji odezvu. Budu, ale číst chat.
Hrála s Tenkem jednu s jeho oblíbených her a opět procházeli jeden z dungeonů. Okem vždy zkontrolovala Keiga, kterého se jí podařilo přesunout do obýváků a v sedě spal. Po nějaké době, šla zkontrolovat i otce. Bože, jak jí tohle bylo povědomé. Tenkrát s Ali, to bylo stejné a ona byla ta hodná duše, která je vytahovala svým vývarem z kocoviny druhý den.
Nevěřil, že by mu odepsala, spíš typoval odmítnutí, ale ona mu napsala, že si společně zahrají. Byl nadšený, ať už musela být vzhůru kvůli čemukoliv byl takto spokojený. Velice. Měl ji zas aspoň chvíli jen pro sebe a mohl si s ní užít ten pocit, kdy spolu hráli hry a že se jim dařilo i teď. I když občas její postava zastavila a chvíli nehybně stála na místě. Vždy tak nějak vytušil, že šla něco udělat, jinak hra šla vážně skvěle.
Co se týkalo jejich dohody, snažil se nedělat tak velké zlo. Nemohl však nebýt nečinný pořád, a tak nějak přemýšlel, že po novém roce, bude muset nějak vymyslet, co si bude moci dovolit. Obchody prosperovaly, ale potřeboval se i on nějak hnout z místa. Krom toho, ona byla s tím opeřencem a nějak se mu chtěl pomstít za to, jak zneuctil jeho dárek, který byl pro ni. Taky věděl, že Hawks se teď začíná ochomýtat kolem nich a chce se k nim přidat, nebyl idiot. Věděl, že to jen hraje, ale tak, jak se říkalo. Přítele si drž u těla a nepřítele ještě blíž. A on byl dost velký nepřítel, když momentálně měl jeho Motýlka, který byl jeho. Nevzdal se jí, protože ji nechtěl, ale protože musel, aby žila. Tohle však nebyl jeho úmysl, aby mu ji někdo jako on vzal.
kapitola 17 <--- ---> kapitola 19
Hoooooooh! To bola super časť! Akože, úplne na začiatku si mi vyrazila dekel tým obrázkom papa Nikolausa! ♥ To čo mi to robíš, žena??? Najprv nás namotáš na Muscariho a teraz na staréh pána Nika? :D Bože... že 57! Teda 53! :D Ach, ale aj tak :D Zase sa ozýva moja úchylka pre starších chlapov xD On je taký rakúsky Robert Downey Jr xD Mehehe!
OdpovědětVymazatTie scénky s ním boli top! Nemala chybičky! :D Strašne som si ich užívala a pobavilo ma to, jak sa Hawksovi vyhrážal. Mega vzťah medzi ním a Hanou! I keď ju zanedebával ako malú, tak myslím, že na staré kolená si to u nej vyžehlil. Aj jeho pálka a alkohol pobavil. A tiež sa mi moc páčilo ako spomínal na svoju mladosť a svoj milostný život :) Ten príbeh policajtky a pána Nika za mlada by som si prečítala ^^ Určite to medzi nimi bolo zaujímavé.... A namotala si ma aj na mamu Radku. Chcela by som o nej tiež vedieť niečo viac! Nakresli niekedy aj ju!
Chudáčik Keigo sa nám opil :D A Hana bola tak zlatá, že sa o neho starala ♥ Toto je môj HanaHawks ship ako ho mám rada! Strong! Sailing strong! :D Ale potom tam dojde attention whore Tenko a dokazí to xD Nah, také mám na neho posledné dni nervy xD Lebo sa mi kvôli nemu zle písal Secret Santa pre teba xD SOm zvedavá, či ti ním Keiga ešte viac neznechutím a neprejdeš úpnle k Shiggymu :D Ale musím sa priznať, že ten ich herný večer bol veľmi rozkošný u_u Keď ona sa mi tá Hana hodí aj k nemu aj k Hawksovi, stále si neviem tak úplne vybrať :|
No a úvod s Ramonou a Lukim! Jooj, z toho som sa roztápala. Ale hnevám sa, lebo po tomto bude pre Petriku zajtra ten darček odo mňa meh. Nikto neprekoná sladkého Lukáška s dobrým srdcom ♥ Ešte aj raňajky doniesol T_T Toto je taký ten chlap, ktorého chceš mať reálne doma... nie choke me like you hate me... Lebo s takým by bol človek šťastný len pár dní, kým by mu neublížil. Ale s takým ako je Lukáš? S takým si šťastná celý život ♥ u_u
No, najskôr si nás odrovnala tým artom.
OdpovědětVymazatAkože, Papa je proste...no buď môj môj suggar daddy please :D
Tá časť s Muscarim... : ja som sa roztopila. On mi dáva ten druhý pól, kým Dabee je aký je, toto je proste slušný chlap.
A je stále sexy, ňuňavý, môj macinko xDDD
Bolo to strašne sladké, až ma to zahrialo pri srdiečku.
Ako som predtým Lucke spomínala a ona už v chate zmienila, on je ten, ktorého chceme v reáli hej :D
Je dokonalý.
A Papa Niki... akože mega podarený bol :D ako sa opili a ako to dopadlo :D
Chudák Hawks, už začínam sympatizovať :D takže je to hrozné.
Tie hlášky, no celé to nemalo chybu.
A páčili sa mi aj tie časti, kde sa Papa zamyslel nad svojím milostným životom. Ty si si tú rodinku pekne premyslela :]
Bolo to zlaté, Dechi :]
A tá časť so Shiggym. Ehm, attention please navždy asi... ale to na ňom milujem, túto jeho pokrivenú lásku :D
On je proste niečo, čo si budeme hovorieť, ale zasa, už aj Chicken ma máta v predstavách :D
Takže to bude boj :]
:D
Petrika.