Butterfly effect - Kapitola 56

Pěkné čtení! ♥

Ludmila donesla čaj. Muži se tak na ni nechápavě podívali, vypadalo to, že žena před nimi, která se teď posadila a nasadila dost děsivý výraz je nikam nepustí. A taky, že měli pravdu. Ludmila by raději asi mluvila s každým zvlášť, ale potřebovala některé věci dát na pravou míru, i když v její momentální situaci by to nejraději neřešila. Jenže nechat v tom Hanu samotnou bez ženské podpory nechtěla, pořád byla někdo, kdo pro její dceru znamenal hodně, takže budou poslouchat a odpovídat.

„Posral si to,“ nespouštěla oči z Nikolause, který momentálně ztratil jakoukoliv autoritu. Tady v tomto domě byl malý pán. A to se mu opravdu nelíbilo, nebyl zvyklý na to, aby se někomu podřizoval, ale měl on v momentální situaci na výběr? Vlastně ani ne, právě se dost nevhodně vyjádřil k činům jeho dcery. Nemyslel to tak, jak to ve finále vyznělo. Spíš, že čin, který Tenko a Hana udělali byl trochu přešlap mimo, protože to narušilo chod toho, co teď tito tři vedli. Mohl volit jiná slova, ale rozhodně nezpochybňoval city své dcery k nim. V tom měla Hana očividně dost jasno.

Kdyby to tak myslel, mohl považovat za chybu i Keiga, s kterým vlastně oficiálně chodila. Přece jen si Hana nemohla myslet, že se Tenko v jejím živote nezjeví, když se vrátila do Japonska. Dříve nebo později by k tomu i tak došlo a ona mohla být teď s ním a možná by to táhla na druhou stranu s Keigem a byli by v úplné situaci. Jenže teď to bylo, tak jak to bylo.
V ten moment ho donutila jednat daná situace, která vznikla a jednal tak trochu bez myšlenkovitě. Bál se o ni a nevěděl, jak má na to vše reagovat. Byl to trochu šok, když mu to Dominik řekl, aby vysvětlil situaci, která nastala, když dorazili a ta další tomu absolutně nepomohla.
Pokud jeho dcera chtěla oba, tak pro něj za něj ať je s nimi, ale nemůže zas čekat, že to půjde hladce. A to hlavně z důvodu, že jeden je hero a druhý villain. K tomu všemu Keigo se kolem Ligy motal a jak velmi rychle zjistil bylo to spíše pracovního rázu, než, že by se chtěl k lize přidat, jak tvrdil. Tak pochopil, že Tenko ho toleruje jen z důvodu, že je Hana spokojená a v pořádku. Vyplívalo z toho však jedno, i když to Tenko snášel nemuselo ho, ale tolerovat dlouho, pokud teď narušoval spokojenost Hany. A jak nad tím vším, tak přemýšlel, Keigo tady dvakrát napadl Tenka a on? Ani jednou nehnul prstem. Na podruhé se už sice bránil, ale pořád to vypadalo, že nechce udělat nic, co by momentálně udělalo větší škody. A v tom viděl, že Tenko o Hanu až tak stojí, že neudělá nic, co by ji mělo ohrozit nebo možná věřil, že Keigo Hanu neopustí? Hana se snažila Tenka s ním poslat už pryč, aby Keigo neudělal nic, čeho by mohl litovat a chránit tak je všechny.

A když tak ztracen ve svých myšlenkách koukal na Ludmilu, která něco říkala, neměl ponětí, co žena předním říká. Možná to byly výčitky, že se doopravdy choval jako totální idiot. Otec, který nikdy pro Hanu nebyl. Měla v tom pravdu, pykala ze jeho chyby.
Když ho poprvé jeho matka představila Haně neměl ponětí, co má dělat. Každým den se potýkal s myšlenkami, že Hanu nechá žít svým životem. Přece jen nebyl ženatý a Hana, i když měla jeho rysy a rysy Elster tak si ji nemusel vpustit do života. Mohl ji financovat a pomoci ji, ale nemusel jí přijat oficiálně. Takových v jeho rodině taky bylo.
Jenže, když pak zjistil, co vše se jí stalo, v jakých podmínkách žila, něco se tenkrát v něm zlomilo. Viděl sebe a to, čím jako dítě Mathiase Elstera musel projít a co to teprve udělalo s jeho bratrem.
A pak? Pak pod tíhou studu, ponížení a ztráty všeho nechal jediné dítě, které měl, než zjistil, že její krystaly jsou té nejvyšší kvality a on viděl možnost. Zvrácenou možnost tu prázdnotu něčím zakrýt. Využít ji, jak by to udělal jeho otec.
Hana jen díky Tenkovi a HPSC, který vychoval Keiga přehodnotila její život, protože v Tenkovi viděla další zubožené dítě společností a systém, který využívá zvráceným způsobem děti pro „dobro“ a utnula tak ten koloběh toho využívání a manipulování v její rodině, aspoň na té jeho linii.

Kdyby chtěla mohla mít teoreticky Tenka obmotaného kolem prstu a manipulovat s ním, když byl teď AFO v Tartarusu a Keiga ve finále vydírat, aby položila celou HPSC a tím i bezpečnost Japonska. Dokonce by se nebál tvrdit, že by to Hana uhrála, že je ta dobrá, protože si HPSC kopalo vlastní hrob ze svých odporných činů. Jestli už jednou dokázala položit na kolena systém internátů, které zneužívaly a zabíjely, dokázala by to podruhé.

Rozhodla se pro tu složitější cestu, překonat vše, co souviselo s její rodinou a chybami, co on sám udělal a tím ji znepříjemnil její život a vším, co přišlo do cesty. Nikdy nikomu nechtěla záměrně ublížit k čemu by jí to bylo? Pro potěšení? Taková nebyla.
Možná za celý svůj život se rozhodla, že přece jen něco chce a možná tím na chvíli ublíží jednomu, druhému, oběma a možná jen sobě, pokud se rozhodnou jinak, než jak to cítí ona. A kdyby ztratila oba, byl si jistý, že za ně bude bojovat i přesto, že už s ní nic společného nebudou chtít mít.

„Nikolausi, posloucháš?“ Ludmila začínala být z toho jeho nepřítomného pohledu opět naštvaná, snažila se aspoň trochu přiblížit situaci a udělat Haně čas, než bude schopná jim to říct a on? Ovšem, co jí odpověděl muž před ní, jí vyrazilo dech.
„Ne,“ podíval se jí tentokrát s tím jeho pro něj velmi typickým pohledem, jako by zas získal zem pod nohama, „Možná neznám tak dobře Hanu, ale za těch pár let, co jsem se kolem ní začal znova motat a snažil se být aspoň trochu otcem si myslím, že svoji dceru vcelku znám v jistých bodech… Už od doby, co uzavřela dohodu s Taufel," podíval se na moment na Tenka, „tak jsem věděl, že tohle úplně růžový nebude. A to, co se stalo, mě ve finále asi ani… nepřekvapuje? Keigo je workoholik, bydlící momentálně od Hany míle daleko, a i když se oba snaží tento vztah udržet, tak tu přítomnost, kterou potřebovala, tu absenci být s někým blízkým, ji vynahrazoval celou tu dobu Tenko a nemyslím tím intimnosti… Jestli chce oba, tak klidně může, nebyla by ani první ani poslední Elster, co má dva partnery a pokud mě teď omluvíte pánové… Ludmilo, jdu si vyslechnout několik dalších nehezkých věcí od své dcery, které už teď akceptuji a budu je poslouchat do doby, než mě pustí k slovu, abych se ji mohl omluvit a říct ji můj neafektovaný názor na tohle všechno.“

Brýle oběma přeložili slova Nikolause, který na Ludmilu mluvil česky. Oba to nechalo dost v šoku. Keigo, který si nechtěl připouštět, že jejich vztah nebyl jen o tom jednom, začínal zjišťovat, že jejich vztah držel pohromadě villain. Což by jeho ego asi nedalo, kdyby to nezačal už předtím tušit. Co si namlouval? Už když projížděl ten jejich chat v tom hotelu, to, co pro něj dělala. Hrály spolu to vydedukoval rychle po tom, co se kolem ní začal Tenko opět motat, ale šlo jen o hry a chat byl jen důkazem toho, že byly dost dobří přátelé. Tak dobří, že to, co měl dělat jako přítel, za něj dělal Tenko. Trávit s ní i čas mimo její byt a postel.

„Asi jsem byl dost slepý, co,“ promasíroval si spánky Keigo a podíval se na Ludmilu. Tenko se mezi tím nadechl, že to vypadalo, že i něco řekne, ale místo toho, raději nechal mluvit okřídlence. Chtěl vědět, co ten k tomu řekne.
„Prosím?“
„Můj vztah držel při životě villain,“ zabrblal znechuceně, jak tohle odporně znělo, když to řekl nahlas.
„Ne tak úplně Keigo…“
„Ne tak úplně? Přemýšlím, kdy můj vztah s ní byl na „normální“ úrovni vztahů mezi dvěma lidmi? Shrňme si to, začal jsem se kolem ní motat, protože mi to zadali jako úkol. Zjistit, co tu chce a najít nějaké informace, které by v případě potřeby sloužily k tomu ji poslat buď za mříže nebo zpět sem. Po čase jsem zjistil, že pokud chci k ní blíž tak jsem ji musel ukázat více ze sebe, mou...,“ na chvíli se odmlčel a podíval se na Tenka,“ protože na to ona reaguje a… hlavně to chápe všechno. Takže jsem se z toho už nemohl dostat…“
„Očividně sis sám odpověděl, pokud jsi to stopl a sám od sebe si jim neříkal vše tak si došel k tomu, co říkáš, že je „normální“ vztah mezi lidmi. Lidé, pokud milují chrání to, co jim je nejbližší a v některých případech dost slepě. A myslím, že nešlo jen o morální část, ale i to, že ji máš jednoduše rád... Našel si někoho, komu to nemusíš vysvětlovat, obhajovat se, protože to bere tak jak to je. Krom toho si zjistil, že Hana není ta zlá… A ano, Hana má tendence přilnout k lidem, jako jste vy dva," opřela se o křeslo a napila se čaje. Tohle pomalu a jistě nabíralo na párové terapii, jen místo řešení problémů dvou lidí, tu řešila problémy tři lidí a jen doufala, že to nepohnojí víc, než je to teď.

„Dobře, takže i on má za sebou věci, ale proč teda chodila s vaší dcerou? Vždyť Alena měla na očividně naše poměry normální dětství,“ zaznělo a Ludmila se otočila na Tenka. Byla to dobrá otázka. Proč? Proč Hana, která jednoduše pnula k věcem, kterým chtěla pomoci, se rozhodla být s Ali?
„Protože, jí dala to, co si jí dal i ty.“ Tenko se nechápavě zatvářil, moc dobře tomu nerozuměl, on jí nic nedal. Nebo si to možná jen nepamatoval? Metafora? Byl z toho dost zaražený a snažil se dojít na něco kloudného.
„Fajn, Keigo se v tomto asi chytá lépe než ty. Takže po lopatě… Díky tobě se Hana stala hrdinou, jak to u vás označujete, dal si jí jméno a věřil ji. Pomohl si jí odpoutat se od Nikolause a vybalancovat její život, dal si jí svobodu a když si ji musel opustit zas si ji tím svázal, dokud nepřišla Ali. Chytáme se…“
Jeho oči chvíli těkali a vypadal, že se nad tím vším zamyslel. Ano, dávalo to smysl, Ali chtěla Hanu odpoutat od toho, co jí v ten moment táhlo zase dolů, tak jak to udělal i on předtím. Odstranit špendlíky zabodnuté v jejich křídlech, které tam musel bodnout. 

„Jenže takto to přece nejde,“ vyhrkl znova Keigo, který se o tom všem začal naplno uvažovat. Začal být zoufalí. Nechtěl se dělit, a i když si teď uvědomil, že podíl na fungování jeho momentálního vztahu s Hanou byl právě villain sedící kousek od něj, tak se snažil sám sebe přesvědčit o opaku… Jak by to vlastně mohlo fungovat? Nešlo to a nechtěl. Chtěl prostě být dobrý. Dobrý hrdina, který využije to, co dostal k dobru… Dobrý přítel pro Hanu, který ji bude stačit.
„Co přesně nejde?“
„Tohle,“ ukázal na Tenka a Ludmila pocítila, co už dlouho ne. Měla vážně pocit, že před sebou má svou vlastní dceru. Možná si byli v některých věcech velice podobní. I ona ráda říkala, že něco nejde a nemůže to tak být a pak pod dalšími důkazy, zjistila, že to jde a může fungovat. Jenže Keigo nebyla Ali, avšak nabyla dojmu, že teď musí být upřímná, jak asi jen to půjde a snažit se být klidná, aby to nepřehnala.
„Teď se možná ztrácím i já, ale pokud myslíš vztah hrdiny s villainem, není to poprvé ani naposled. Krom toho za posledních pár hodin, jsem se přesvědčila, že je všechno možné… Vždyť Hanu shodili z mostu moji synovci s mou vlastní dcerou a do toho mé vlastní dítě týralo moji vnučku a ty se nemůžeš smířit s tím, že tvůj vztah fungoval, protože v něm figuroval Tenko?" Chtěla v tom pokračovat, jenže, když od něj uslyšela, že jsou na jeho straně, už tam neviděla Keiga, ale Alenu.
"Tohle na mě nezkoušej... Ty si myslíš, že ho bráníme, protože ho známe z vyprávění od Hany? Ty nemáš absolutní ponětí o tom, jací jsme byly vůči němu hnusní a zkoušeli mnoho věcí, když se nám Alena zamilovala do Hany a ta ji ignorovala, protože se mu přes půl světa snažila pomoct. A když jsme u toho, že nejde tak si vezmi, že se Hana nevzdávala ani po tom, co byla s Alenou... I když ve výsledku to bylo zbytečné, když v tom měl prsty AFO… I vašem případě se Hana snažila fungovat jen s tebou, ale nešlo to moc dobře. Workoholismus vztahu moc neprospívá, jak už moc dobře víš. Byli jste nakonec na cestě skončit tak, že každý budete bydlet jinde a jednou za čas si spolu užijete a budete předstírat, že je vše v pořádku a máte vztah. Možná to funguje jiným, ale vám dvěma? Došlo ti to až Hana překročila hranici, kterou tak dlouho jen kvůli tobě nepřekročila... I Tenko to viděl a tím, že se o Hanu zajímal a připomínal ji tím, jak ten vztah má vypadat, ji svým způsobem nutil se zamýšlet nad vámi. A pokud si myslíš, že to stále nejde tak si vezmi například tento paradox… Vy dva máte spoustu společného, nefunkční rodinné zázemí, otce, kteří byli násilní a taky fakt, že jen jednoho našla následně po nějakém incidentu organizace pro hrdiny, která z nich vychovává své žoldáky a druhého po tragédii zas nejnebezpečnější villain na světě. Ve finále rozdíl mezi vámi nulový a přesto villain, kterého ty považuješ za odpad společnosti, ti za celou dobu nezkřivil vlas na hlavě ani se nepokusil nějak vymyslet tvé odstranění, jen kvůli ní, protože dal její komfort před ten svůj. Takže všechno k sakru jde, aniž bys tušil nebo to musel vidět!“ I Ludmila se postavila a její peří, které měla místo vlasů z kovovělo, reagoval tak na Keiga, který se postavil, když vykřikl, že ho brání a jeho řídla se během to smršti všeho obranně roztáhla.
"Hana vás miluje oba, můžeš o ní tvrdit, že je sobecká, když se nemůže rozhodnout mezi vámi dvěma, jenže ona se snažila chránit, to, co sis k ní vytvořil, jak jen to šlo. Ale ty? Tenko není bez viny, mohl si odpustit spoustu věcí, ale nedivím se mu. Vždyť se mu po sedmi letech vrátil člověk, který ho miloval a myslel si o něm, že je mrtví. A z toho povídání od Hany vím, že Tenko není zrovna trpělivý a dělící se typ a přesto... Byla bych radši, kdyby byla s tebou to nepopírám, ale je to její rozhodnutí, s kým ona chce být "

V tu chvíli si uvědomila, že oba muži koukají za ni. Hana se vrátila pro svůj telefon, jak dlouho tam stála a co vlastně všechno slyšela nikdo z nich nevěděl. Byli zabraní do sebe vcelku dost na to, aby vnímali, že sem někdo přišel. Kousek od ní postával Nikolaus, který vypadal vcelku, takže rozhovor buď ještě neproběhl anebo proběhl a dopadl dobře. Hana nic neříkala, jen si došla pro telefon a pak vzhlédla na chvíli k Ludmile. 
"Umím si své sračky řešit sama, mám jich za sebou vcelku dost."
"Ale ne tohoto rázu," řekla a pohladila ji po tváři, dělala to tak vždycky. Chtěla ji pomoci, to Hana věděla, i když teď se přiznala, že byla spíše pro jednoho z nich než, aby si komplikovala život dvěma muži.
"Myslím, že po tomto, se mnou už Keigo nebude chtít mít nic společného a Tenko? Třeba je na čase změnit kariéru," zašeptala, aby se její slova nebyla přeložena. Ty její fialové oči, které vždy byly plné něčeho působily teď prázdně. Poddávala se trpně tomu, co přicházelo.

~

Poslouchání kroků, které se linuly z chodby bylo něco, co ji neskutečně užíralo. Tohle nemělo konce. Ležela v posteli, sama a jen poslouchala. Ticho, kroky, klika, vrzaní otevírání dveří a následné zaklapnutí. Opět ticho…
Doufala, že někdo přijde, neboť tuhle noc nechtěla být úplně sama. Minulé noci tomu tak totiž nebylo, Lea byla u svého otce, ta ji dělala poslední dny milou společnost. Mohla tak tiše pozorovat, jak to malé děvčátko v klidu usíná, bez starostí a bez strachu, co bude zítra. Místo toho sledování hodin tomu nepomáhalo a když, na chvíli zavřela oči, uslyšela, jak její dveře od pokoje zavrzaly, někdo věšel dovnitř. Původně se chtěla zvednou a podívat se, místo toho raději ležela a čekala, co se bude dít. Možná ji jen přišla zkontrolovat Ludmila, zda spí nebo Keigo si šel pro nějaké věci?

Překvapilo ji, když se matrace prohnula pod tíhou druhé osoby, ale neměla odvahu se otočit. Nedivila by se, kdyby si tak za ní opět lehl i její otec, protože po tom výstupu, za ní přišel, a nakonec si vedle ní lehl. Nikdy by ji nenapadlo, že by něco takového udělal. Držel si vcelku odstup, i když se s ní jako otec sblížil. Už obejmutí bylo něco velkého.
"Kdy si mi to chtěla říct?" Hana vyloženě zalapala po dechu a její tělo strnulo, chvíli přemýšlela, zda přece jen nebude předstírat, že spí. Bohužel to nebylo nic platné, věděl, že nespí.
"Na konci sletu. Nechtěla jsem vyloženě kazit celý výlet, jen kvůli tomu, že jsem pod tím vypovídáním se Ludmile a probíráním se sama sebou, řekla, že vás miluji oba."
"To je celé," otočil se k ní a opřel si hlavu o svou ruku. Pozoroval její záda a i to, jak se nakonec k němu otočila. Čekal, že bude možná hrát na city nebo bude brečet, ale ona? Byla klidná, jen šlo vidět, že ji ta situace mrzí. Mrzelo ji, že pro něj nebyla dost dobrá tak jako on pro ni?
"Jak to myslíš?" 
"No, myslím to tak, že s námi chceš být zároveň a ty mi říkáš, že si my chtěla jen říct o tom, že nás miluješ oba? To už nějakou dobu trochu tuším. Byl bych dost mizerný hero, kdybych to neviděl."
"Neměla jsem vysoké očekávání, čekala jsem, že mě pošleš do kytek."
"Takže by si šla za ním."
"Keigo, víš o něm a o mě hodně, měla bych tě za prdelí ještě víc než do teď, takže ne. Nešla bych za ním, protože můj momentální cíl je dostat Collector. Myslíš, že by ti dal pokoj, kdybychom se rozešli, moc dobře ví, co pro mě znamenáš a kdybych byla s Tenkem, tak pro něj není tak lákavou kořistí jako jsi ty. Zkoušel by to pořád a možná by to pro něj byla ještě lepší hra než do teď. Takže ne, nešla bych za ním jen kvůli tomu, že bys mě nechal. Vše, co bych měla by padlo do toho dostat Collectora."
"Co tedy po mě chceš?"
"Já po tobě nic nechci, je to na tobě, jak se k tomu postavíš ty. Ludmila, řekla víc, než měla."
"Myslíš, že já s ním budu někdy vycházet natolik..." Hanu mu však skočila do řeči, bylo ji jasné, co řekne.
"Já nepotřebuji, abyste každý čtvrtek chodili jako dva nejlepší kamarádi na kávu a víkendy na ryby. Já vlastně nepotřebuji ani abyste se stýkali a trávili spolu jakýkoliv čas... Chápu, že tohle mezi vámi fungovat nikdy asi dobře nebude, protože on je villain a ty hero, který je sleduje...
Můžeš mi tu vyčítat, že ti neřeknu víc, jenže já nemám důvěru v to, že když ti řeknu vše, tak mi pomůžeš, protože já sama dobře vím, že i kdybych udělala maximum, nevyhne se tomu, že ho budou chtít zavřít do Tartarusu. Přitom on je tu ve finále oběť. Nepopírám, že nezabil, ale to já taky i ty a další, kdo dělají pro HPSC nebo jinou organizaci. Jaký je rozdíl, když on to dělá pro lidi, které teď má v lize nebo já pro ochranu někoho, kdo si to třeba ani nezaslouží? A pokud si myslíš, že se mýlím v jakékoliv věci ohledně jeho, klidně mě pak můžeš zavřít do Tartarusu a já nepohnu ani prstem."
"Víš, co je na tom nejhorší," díval se jí dost upřeně do očí a ta atmosféra, která díky tomu všemu vznikla a táhla se s nimi, se pomalu a jistě lámala," že mi v tom do háje nelžeš."
"Nemám důvod, Birdy~."

"Omlouvám se, že ruším vaši možná usmiřovací chvilku, ale Tenko a Ludmila našli dárky od Collectora…Přesněji, Ty, originální dárky od něj," vešel po zaklepání Nikolaus, kterému nezbylo nic jiného, než konfrontovat i Hanu o tom, proč jsou tady s Tenkem.

"Vždyť by to počkalo do rána," zamrčela, když došli do obývacího pokoje, jenže když uviděla, že na obrazovce televize jede nahrávka z večera, kdy je dostal se Hana otočila ke koši a obsah žaludku vyprázdnila. Tohle byla poslední kapka. Ludmila sice televizi v ten moment vypla, ale na to už bylo pozdě. Než stihl, kdokoliv, jakkoliv zareagovat, Tenko, který se po celou dobu soustředil na informace, které vstřebal a získal i po čas toho, co se jeho Butterfly objevila spustil.
"Říkal jsem, že ten nůž je vždy na straně toho, koho chce zabít a podle těchto dárků to měla být vaše dcera. Ale podle toho, co dostaly od někoho jiného to měla být Hana. Z čehož plyne, že ten, kdo si ho objednal, byl někdo, koho Collector nemá rád a za něco se mu možná mstil, proč? To je taky dobrá otázka, možná by nás řekla o tom psychopatovi víc. Ovšem z jeho jednání bych možná i soudil, že Collector se spoléhal na to, že někdo z vaší rodiny půjde po té Alenině scéně po Haně. Chtěl tak jednoduše ulahodit svým potřebám pohrát si a vaše rodina by tak zametla stopy po tom, že Hana přežila," dořekl Tenko a všichni se tak trochu zadrhli i Hana, která stále objímala koš. Vážně něco takového řekl Tenko?
"A pravděpodobně to byl i někdo koho se dost bál, protože si pak dal pauzu do doby, než Hanu shodili z mostu a troufám si říct, že neměl ponětí o tom, že Hana celou tu dobu žije, tak jako Tenko. Možná proto se přišel ujistit osobně, že je naživu," zamyslel se Nikolaus a posadil se.
„Jestli si, ale celou dobu myslel, že je mrtvá a někdo po něm v Japonsku šel, proč by hned měl za to, že je to Hana? Měla změněné jméno, skoro bez quirku a do akcí nešla, takže byla absolutně přehlédnutelná. To nedává smysl.“ Nikolaus přimhouřil oči, a ještě víc se snažil nad celou situací zamyslet. Ludmila měla pravdu, Hana nikde nevystupovala pod svým jménem ani svou tvář netahala ven.

Keigo vzal ještě jednou ten odporně zapáchající balíček, který dostala Alena a podíval na známku. Nějak mu to nedalo a když do ní začal nehtem rýt, sloupnul ji a pod ní byla další. Tuhle, ale poznával a znal ji i villain kousek od něj. Tohle patřilo japonskému pašování, posílání balíčků bez placení s touhle poštovní známkou.
„Pod lampou je největší tma… Hana možná nemá svá křídla, ale má krystaly a on měl Alenin, řekl bych, zásnubní prsten, který ji Hana vyrobila. Jestli se k sobě dostaly nevědomky blízko a Hana použila svůj quirk mohl zareagovat i prsten. A možná to teď dává větší smysl, než si myslíte, Ludmilo.“

kapitola 55 <--- ---> kapitola 57